Bývalý prezident Miloš Zeman na semináři o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně 9. listopadu navrhl návrat ke zdanění příjmů na úrovni před zrušením superhrubé mzdy. Podle něj by tento krok mohl přinést až 200 miliard korun ročně a pomoci snížit rozpočtový schodek.
Superhrubá mzda byla zrušena od ledna 2021. Daň se od té doby počítá z hrubé mzdy, nikoli z částky navýšené o odvody zaměstnavatele. Zaměstnancům tím zpravidla vzrostly čisté příjmy, stát však přišel o část daňových výnosů.
Studie institutu IDEA při CERGE-EI odhaduje, že snížení daní a související změny z let 2021–2022 znamenají pro veřejné finance v roce 2026 výpadek přibližně 122 miliard korun včetně souvisejících úrokových nákladů.
Návrat k vyššímu zdanění by mohl posílit veřejné finance, zároveň by ale snížil čisté příjmy zaměstnanců. Spor se tak vede o to, zda rozpočtové schodky řešit vyššími daněmi, nebo úsporami na straně státu.
Tři různé pohledy
Miloš Zeman
**Nižší daně pomohly lidem během pandemie. Stát si je ale nemůže dovolit navždy.**
Zeman považuje zrušení superhrubé mzdy za jednu z významných příčin současného rozpočtového schodku. Daňovou úlevu pokládal za oprávněnou během pandemie, nikoli jako trvalé opatření. Návrat k původnímu zdanění označuje za cestu ke stabilizaci veřejných financí a připouští také omezení některých státních výdajů.
Petr Mach
**Rozpočet se musí ozdravit bez dalšího zvyšování daní.**
Mach odmítá představu, že snižování schodků musí automaticky znamenat vyšší zdanění. Prosazuje hledání úspor a dalších rozpočtových příjmů. Poukazuje například na vysoké náklady podpory solárních elektráren, jejichž postupné ukončování by podle něj mělo v dalších letech veřejným financím ulevit.
Daniel Münich, IDEA při CERGE-EI
**Zrušení superhrubé mzdy zvýšilo čisté výplaty, ale vytvořilo trvalý výpadek v rozpočtu.**
Analýza institutu IDEA, na níž se Daniel Münich podílel, upozorňuje, že snížení daní bez odpovídajících úspor dlouhodobě zvyšuje rozpočtové schodky a zadlužení. Výpadek omezuje prostředky dostupné například pro školství, vědu a další veřejné výdaje. Studie však sama o sobě nepředstavuje návrh na doslovné obnovení původního systému superhrubé mzdy.