Umělá inteligence by mohla do roku 2035 v Česku zrušit přibližně 140 tisíc pracovních míst. Současně by však díky novým činnostem a vyšší produktivitě mělo vzniknout asi 97 tisíc nových pozic. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB, kterou představila 4. listopadu 2026. Celkový úbytek by tak činil zhruba 43 tisíc pracovních míst.
Nejvíce ohrožené jsou administrativní profese, účetnictví, mzdová agenda, zadávání dat nebo zákaznická podpora. Naopak řemesla a některé průmyslové činnosti jsou vůči generativní AI odolnější, protože vyžadují fyzickou práci. Ani ty však nejsou chráněny před jinými formami automatizace.
Analýza zároveň upozorňuje na stárnutí české populace. Do roku 2035 má počet lidí v produktivním věku klesnout přibližně o 169 tisíc. Podle autorů proto české ekonomice nehrozí především nedostatek pracovních míst, ale spíše nedostatek zaměstnanců.
Jde ovšem o odhad budoucího vývoje, nikoli o jistou předpověď. Skutečné dopady budou záviset na rychlosti zavádění AI, vzniku nových profesí a schopnosti zaměstnanců přizpůsobit se změnám.
Otázka, zda umělá inteligence přinese větší prosperitu, nebo rozsáhlou nezaměstnanost, tak zůstává otevřená.
Tři různé pohledy
Pavel Peterka – AI nezpůsobí masovou nezaměstnanost
Podle Peterky obavy z hromadného propouštění neodpovídají výsledkům analýzy. Umělá inteligence sice některá pracovní místa zruší, ale současně vytvoří nová. Mnohem větší problém bude představovat stárnutí populace a nedostatek pracovníků. Firmy proto budou muset investovat do produktivity a vzdělávání zaměstnanců.
Geoffrey Hinton – AI může způsobit masovou nezaměstnanost
Hinton varuje před budoucností, v níž umělá inteligence připraví velké množství lidí o práci a výrazně prohloubí rozdíly mezi bohatými a chudými. Pokud společnost nedokáže její rozvoj kontrolovat, může podle něj dojít k vážnému společenskému rozvratu. Požaduje proto nezávislé testování nejvyspělejších systémů před jejich uvedením na trh.
Daron Acemoglu – AI musí pomáhat lidem, ne je nahrazovat
Acemoglu kritizuje současný vývoj AI zaměřený především na nahrazování lidské práce. Podle něj není nezaměstnanost nevyhnutelným důsledkem technologického pokroku, ale závisí na rozhodnutích firem a politiků. Prosazuje vývoj systémů, které rozšiřují schopnosti zaměstnanců, zvyšují jejich produktivitu a umožňují spravedlivější rozdělení ekonomických přínosů.