Ve věku 94 let zemřel 1. listopadu 2026 v americké Santa Barbaře Josef Mašín, jeden z členů ozbrojené skupiny, která v 50. letech vystupovala proti komunistickému režimu v Československu. O jeho úmrtí informovala organizace Paměť národa.
Josef Mašín byl synem důstojníka Josefa Mašína staršího, kterého nacisté popravili v roce 1942 za účast v odboji. Společně se svým bratrem Ctiradem se po komunistickém převratu v roce 1948 zapojil do ozbrojených akcí proti režimu.
Skupina přepadala služebny Sboru národní bezpečnosti, získávala zbraně a uskutečnila také přepadení vozu převážejícího peníze na výplaty zaměstnanců. Při jejích akcích zemřeli lidé, včetně příslušníků bezpečnostních složek a podnikového účetního.
V roce 1953 se Josef a Ctirad Mašínovi spolu s Milanem Paumerem dostali přes východní Německo do Západního Berlína. Josef Mašín později sloužil v americké armádě a žil ve Spojených státech.
Po roce 1989 se do České republiky nevrátil. Činnost skupiny bratří Mašínů zůstává předmětem rozdílných historických a společenských hodnocení.
Tři různé pohledy
Marek Švehla, komentátor Respektu
Švehla považuje bratry Mašíny a jejich spolupracovníky za hrdiny protikomunistického odboje. Jejich násilné metody podle něj odpovídaly podmínkám komunistického teroru, podobně jako ozbrojený odboj proti nacismu. Zároveň připouští, že česká společnost se na jejich hodnocení neshodne, a upozorňuje také na problematické postoje samotných Mašínů po roce 1989.
Oldřich Tůma, historik
Tůma uznává odvahu Mašínů a řadí jejich činnost k protikomunistickému odboji. Současně považuje za potřebné zkoumat přiměřenost použitých prostředků a jejich výsledky. Upozorňuje, že hodnocení nemůže vycházet pouze ze vzpomínek samotných aktérů. Odmítá také zjednodušující rozdělení na hrdiny a vrahy a připomíná další, méně známé účastníky odboje.
Vladimír Pelc, publicista
Pelc odmítá označování Mašínovy skupiny za hrdiny protikomunistického odboje. Její členy považuje za pachatele loupežných vražd a připomíná zabití příslušníků SNB i účetního převážejícího výplaty. Tvrdí, že politický odpor nemůže takové činy ospravedlnit. Kritizuje také politiky a novináře, kteří podle něj násilné jednání skupiny omlouvají nebo zamlčují.