Jakou cestou se má Česká republika v příštích letech vydat? Má se pevně držet společné politiky Evropské unie a západních spojenců, důrazněji prosazovat vlastní hospodářské zájmy, nebo svůj dosavadní směr zásadně změnit?

Evropa i svět procházejí neklidným obdobím. Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a její konec zůstává nejistý. Evropská unie se potýká s hospodářskými problémy, vysokými cenami energií a spory o své další směřování.
Letos se k tomu přidal konflikt na Blízkém východě, zejména kolem Íránu, který otřásl energetickými trhy a zvýšil ceny energetických surovin.
Česko je členem Evropské unie i NATO a jeho hospodářství a bezpečnost jsou úzce spojeny s vývojem v Evropě i ve světě. Zároveň stojí před otázkou, jak v těchto podmínkách chránit vlastní zájmy, zajistit prosperitu a zachovat si co největší prostor pro samostatné rozhodování.
Na otázku, jakým směrem zemi dále vést, nabízejí odpovědi tři významné politické proudy. Dva již měly možnost své představy uplatňovat při vládnutí, zatímco třetí prosazuje výraznější změny dosavadního směřování a jeho představitelé mají rozdílné zkušenosti s výkonem vládní moci.
Představme si tyto tři politické proudy a směry, kterými chtějí Českou republiku v příštích letech vést.
Zdroje a podklady
Při přípravě tohoto přehledu jsme vycházeli z řady veřejně dostupných zdrojů, včetně politických programů, vládních dokumentů, oficiálních statistik a zpravodajských informací. Zde uvádíme výběr nejdůležitějších:
- Programové prohlášení Fialovy vlády
- Programové prohlášení Babišovy vlády
- Ministerstvo financí ČR – vývoj státního dluhu
- CZ.NIC – blokování internetových domén
- Svobodní – politický program
- Spolek Svatopluk – stanoviska a činnost
Tři různé pohledy
ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti
Pevné ukotvení na Západě a společná evropská politika
Tento politický proud vidí budoucnost České republiky v úzké spolupráci s Evropskou unií, NATO a západními spojenci. Prosazuje evropskou integraci, podporu Ukrajiny, sankce proti Rusku, modernizaci hospodářství a přechod k nízkoemisní energetice. Vychází z přesvědčení, že malá země může své zájmy nejlépe chránit jako součást silného západního společenství.
Čtyři roky vlády Petra Fialy umožňují porovnat tyto představy s jejich uskutečňováním.
Evropská politika: Za českého předsednictví v Radě EU vláda pomohla vyjednat klimatická opatření včetně emisních povolenek ETS2. V roce 2023 podpořila klíčovou dohodu o migračním paktu. Později však požadovala změny obou opatření, jejichž dopady na Česko začala kritizovat.
Svoboda projevu: V únoru 2022 bylo po vládní výzvě zablokováno osm internetových domén bez předchozího soudního rozhodnutí. Vláda to zdůvodňovala bojem proti ruským dezinformacím, kritici mluvili o cenzuře.
Zadlužení: Státní dluh během čtyř let vzrostl přibližně o 1,2 bilionu korun, přestože vláda deklarovala snahu ozdravit veřejné finance.
Politické kauzy: Fialův nepřiznaný podíl v družstevní záložně, Dozimetr spojený s hnutím STAN a rezignací ministra Gazdíka, bitcoinová aféra ministerstva spravedlnosti a odchod ministra Blažka.
Vedle těchto kontroverzí vláda výrazně podporovala Ukrajinu, posilovala obrannou spolupráci v NATO a prosazovala společný postup evropských zemí vůči Rusku.
Zastánci tohoto politického proudu považují pevné členství v EU a NATO za základ české bezpečnosti a prosperity. Společnou evropskou politiku vnímají jako příležitost ovlivňovat rozhodování v Evropě a zajistit České republice stabilní místo mezi západními demokraciemi.
ANO, SPD a Motoristé sobě
České hospodářské zájmy na prvním místě
Tento politický proud představuje současná koaliční vláda Andreje Babiše. Přestože se programy jednotlivých stran liší, spojuje je důraz na české hospodářské zájmy, dostupné energie, domácí průmysl, zemědělství a odmítání některých opatření Evropské unie.
ANO zdůrazňuje hospodářský růst a sociální jistoty, SPD národní suverenitu a omezení migrace, Motoristé podporu podnikání a odpor k evropské klimatické politice. Koalice zachovává členství v EU a NATO, ale požaduje větší samostatnost při prosazování českých zájmů. V zahraniční politice zdůrazňuje diplomacii, mírová jednání a obchodní spolupráci.
Andrej Babiš vedl vládu v letech 2017–2021 a od prosince 2025 stojí v čele nové koalice. Její politiku lze proto částečně posuzovat podle minulých zkušeností i současných rozhodnutí.
Evropská politika: Vláda odmítla migrační pakt a emisní povolenky ETS2. Usiluje o změny evropské klimatické politiky a ochranu českého průmyslu.
Energetika: Převzala na státní rozpočet poplatky za podporované obnovitelné zdroje, čímž snížila účty za elektřinu. Prosazuje jádro a energetickou soběstačnost.
Hospodářství: Podporuje domácí výrobu, zemědělství, dopravní infrastrukturu a dostupnější energie. Přijala také opatření ke zmírnění růstu cen pohonných hmot.
Veřejné finance: Rozpočet na rok 2026 počítá se schodkem 310 miliard korun, návrh na rok 2027 s 386 miliardami. Babiš vysoké výdaje zdůvodňuje stavem financí po předchozí vládě a potřebou investic. Kritici upozorňují na další zadlužování.
Politické kauzy: Nejznámější je Čapí hnízdo, případ dotace téměř 50 milionů korun, kterou společnost ze skupiny Agrofert v roce 2018 vrátila. Trestní řízení však pokračovalo. Další spory se týkají Babišova střetu zájmů a vazeb na Agrofert.
Současná koalice prosazuje hospodářskou politiku s větším důrazem na domácí zájmy a změnu některých evropských pravidel. Dlouhodobé výsledky jejího působení zatím nelze vyhodnotit.
Zastánci tohoto směru považují za rozhodující prosperující průmysl, dostupné energie, sociální jistoty a zahraniční politiku, která přináší České republice konkrétní hospodářský prospěch.
Svobodní, PRO, Stačilo!, Trikolora a spolek Svatopluk
Národní suverenita a zásadní změna dosavadního směřování
Tento politický proud spojuje přesvědčení, že Česká republika by měla výrazně posílit svou národní suverenitu, chránit domácí hospodářství a samostatněji rozhodovat o své budoucnosti. Kritizuje rostoucí pravomoci Evropské unie, nadměrné regulace a politiku, která podle jeho představitelů upřednostňuje mezinárodní závazky před potřebami českých občanů.
Nejde o jednotné politické uskupení. Jednotlivé strany a osobnosti se liší v hospodářských názorech i představách o mezinárodním postavení země. Část jejich představitelů, včetně Jindřicha Rajchla a Libora Vondráčka, působí v současné vládní koalici prostřednictvím poslaneckého klubu SPD. Další zůstávají mimo vládní politiku.
Společným jmenovatelem jsou především tyto priority:
Národní suverenita: Posílení pravomocí českého státu, omezení vlivu nadnárodních institucí a větší zapojení občanů do rozhodování.
Evropská politika: Odpor k další centralizaci EU, Green Dealu, emisním povolenkám a migračnímu paktu. Některé subjekty připouštějí i zásadní změnu vztahu k EU.
Zahraniční politika: Důraz na diplomacii, mírové řešení konfliktů a obchodní spolupráci se širším okruhem zemí.
Hospodářství: Podpora českého průmyslu, zemědělství, dostupných energií, domácí výroby a zachování české koruny.
Školství a společnost: Kritika současných vzdělávacích a společenských koncepcí, důraz na tradiční vzdělávání, rodinu a svobodu projevu.
Rozdílné představy: Zatímco část tohoto proudu prosazuje menší stát a volný trh, jiní požadují silnější státní zásahy do hospodářství. Liší se také jejich postoje k členství v EU a NATO.
Tento proud dosud nepředstavil jednotný vládní program, který by zahrnoval všechny jeho představitele. Některé jeho požadavky se však prostřednictvím současné koalice již dostávají do vládní politiky.
Zastánci tohoto směru považují za základ budoucí prosperity především národní suverenitu, silné domácí hospodářství, dostupné energie a větší možnost občanů rozhodovat o směřování vlastní země