Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 5. listopadu 2026 rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby z 3,75 na 4 procenta. Pro zvýšení hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady, zbývající tři byli pro ponechání sazby beze změny. Nová sazba platí od 6. listopadu.
ČNB prostřednictvím úrokových sazeb ovlivňuje cenu peněz v ekonomice. Vyšší sazby zpravidla zdražují nové úvěry a podporují spoření, současně však mohou zpomalovat spotřebu a investice.
Rozhodnutí vyvolalo rozdílné reakce. Zastánci zvýšení upozorňují na riziko pokračující inflace, kritici na vyšší náklady hypoték, podnikatelských úvěrů a financování ekonomického růstu.
Tři různé pohledy
Aleš Michl – guvernér ČNB
Aleš Michl obhajuje zvýšení sazeb jako preventivní opatření proti rostoucí inflaci. Upozorňuje na riziko, že dražší energie a další náklady postupně zvýší ceny v celé ekonomice. Podle guvernéra má zpřísnění měnové politiky pomoci omezit inflační očekávání a stabilizovat růst úvěrů. Zároveň zdůrazňuje, že nejde o začátek nové série zvyšování sazeb.
Andrej Babiš – premiér
Andrej Babiš zvýšení sazeb ostře kritizuje. Nerozumí tomu, proč má Česká republika výrazně vyšší základní úroky než eurozóna, když je domácí inflace relativně nízká. Podle premiéra politika ČNB prodražuje hypotéky a úvěry firmám, čímž zatěžuje domácnosti i ekonomiku. Rozhodnutí označil za nesmyslné a zpochybňuje, zda centrální banka postupuje správně.
Petr Dufek – hlavní ekonom Banky Creditas
Petr Dufek upozorňuje, že zvýšení sazeb finanční trhy očekávaly a ve svých výhledech počítají i s dalším zpřísňováním měnové politiky. Rozhodující podle něj bude především vývoj inflace na začátku příštího roku, kdy se mohou projevit nové ceny energií a potravin. Ekonom tak zdůrazňuje, že dnešní rozhodnutí nemusí být poslední.